V září 2009 jsme naplánovali celofiremní dovolenou na jachtách v Chorvatsku. Vzhledem k nadšení "vedoucích zájezdu" (šéfové a zároveň vedoucí našich odborů ve dvou osobách) pro plachtění to nebylo žádné povalování se na katamaranech - zamluvili jsme 2 sportovní plachetnice Elan 340. Naší domovskou marinou byl Biograd (čili zhruba oblast Kornati). Z Biogradu jsme vypluli druhý den, směr kotviště u Dugi Otok, třetí den jsme si dali krátkou epizodu na Jadranu spojenou s akutní mořskou nemocí. Ten den odpoledne začalo být (až moc) větrno a to naše dvě posádky rozdělilo až do předposledního dne - druhá posádka měla poruchu a vrátila se do Biogradu, my jsme se vyčerpávající (hlavně pro kapitána) cestou přes Murtersko more dostali až do Vodice. Čtvrtý den jsme vypluli směr Šibenik a dále po řece do Skradinu. Toho dne odpoledne jsme navštívili Nacionalni park Krka. Pátý den jsme dopluli zpátky do Šibeniku a vítr, který jsme zažili dva dny předtím byl celkem legrační ve srovnání s tím, co přišlo po vyplutí za městské opevnění na Murtersko more. Slabší povahy sledovaly upřeně horizont, protože vlny 3,5-4m jsou jen pro ty silnější. Na nejistý zadní vítr jsme dopluli do půlky (jistil nás motor na volnoběh), pak jsme museli stáhnout plachty a navléknout vesty. Jediná útěcha (alespoň pro mě) byla, že GPS funguje a Elanku nejde jen tak převrátit...začali jsme hledat kotviště, v prvních dvou zátokách jsme neuspěli a při vzpomínce na průplavy mezi ostrůvky, které měly podezřele nazelenalé dno a do toho boční vítr 30-35 uzlů, mi běhá mráz po zádech ještě teď. Nakonec jsme zakotvili s jistými problémy u Dugi Otok a kapitán se tu noc moc nevyspal (bójka vypadala trochu nestabilně a k břehu to bylo co by kamenem dohodil). Šestý den jsme se v absolutním bezvětří a dešti doplácali do mariny Veli Iž, blízko níž jsme se setkali s druhou posádkou a která byla mimořádně zajímavá vyprávěním zkušenějších námořníků o báječných biftecích. Jenže nic takového se nekonalo - kvůli regatě bylo obsazeno a tak jsme se otočili směrem k ostrovu Ugljan a marině Kukljica. Mezitím se nebe vyjasnilo a doufali jsme, že přijde i vítr. Čekali jsme marně, jediné zpestření byly delfíni a ke konci podplouvání mostu u městečka Lučina. V Kukljici nakonec bylo i nějaké to koupání ve slané vodě (pro změnu plánované) a večer i na bifteky došlo. Na předposlední den jsme si naplánovali závod našich dvou posádek na trase Kukljica - Zadar - Biograd. Ze začátku jsme ve vítr spíš věřili, než že by skutečně foukal, ale u Zadaru se to zlepšilo a naše posádka získala vedení až do cíle v Biogradu. Poslední den jsme odevzdali lodě a po drobných problémech s autem jsme se vydali na cestu zpátky do Prahy. Myslím, že za všechny členy výpravy můžu říct, že se jachting nadále bude v Origonu provozovat pravidelně až pravidelněji. (J.I.)